PROFIGEO - geodetické práce kdykoliv a kdekoliv

Zaměření jeřábových drah

Jeřábová dráha (JD) musí pro svůj bezproblémový provoz splňovat určitá kritéria z hlediska své prostorové polohy. Tolerance jsou dané českými státními normami:

  • ČSN 735130 - Jeřábové dráhy - norma neplatí pro staveništní jeřábové dráhy
  • ČSN EN 1090-2 - Provádění ocelových konstrukcí a hliníkových konstrukcí - Část 2: Technické požadavky na ocelové konstrukce
  • ČSN 732604 Ocelové konstrukce – Kontrola a údržba ocelových konstrukcí pozemních a inženýrských staveb

Při kontrole geometrického tvaru se vyhodnocují odchylky na jednotlivých kolejích (rovinatost, přímost) a vztah kolejí mezi s sebou (rovinatost, rovnoběžnost, rozchod). Četnost kontroly jeřábových drah není nikde skriktně stanovena. V ČSN 732601 (Provádění ocelových konstrukcí) se uvádí četnost kontrol jeřábových drah jednou za 5 let. Tato norma již není platná, byla nahrazena obsahem norem ČSN EN 1090-1, 1090-2 +A1 a 732604 (více info zde).

Přehled kritérií

Parametr Norma 1090-2 Norma 735130
Třída SC1 Třída SC2
Tolerance v rozchodu kolejnic (s) s < 16 m - ± 10 mm
s > 16 m - ± (10 + (s-16)/3) v mm
s < 16 m - ± 5 mm
s > 16 m - ± (5 + (s-16)/4) v mm
s < 10 - ± 3 mm
s > 10 m - ±(3+(s-10)/4) v mm
Tolerance v bočním směru koleje na celou délku ± 10 mm ± 5 mm ± 10 mm
Tolerance v bočním směru koleje na délku 2 m ± 1,5 mm ± 1 mm ± 1 mm
Výšková tolerance úrovně hlavy koleje ± 15 mm ± 10 mm ± 10 mm
Rozdíl výškové úrovně kolejí v příčném směru

s < 10 m - ± 20 mm
s > 10 m - ± s/500 mm

s < 10 m - ± 10 mm
s > 10 m - ± s/1000 mm
± 10 mm
Výškový rozdíl koleje v délce 2 m ± 3 mm ± 2 mm ± 2 mm
Maximální sklon kolejnice na délce pole L vyšší hodnota ± 10 mm nebo L/500 vyšší hodnota ± 10 mm nebo L/1000 nedefinuje

Norma ČSN 732604 (Ocelové konstrukce - Kontrola a údržba ocelových kontrukcí pozemních a inženýrských staveb) definuje celou řadu pojmů kolem kontroly jeřábových drah, ale jasně řečený interval a rozsah kontrol v ní také nenajdete. Záleží na zařazení jeřábové dráhy (konstrukce) dle normy ČSN EN 1090-2. Dle této normy je konstrukce charakterizována:

  • třídou provedení - pro JD převážně EXC3
  • třídou následků - u JD se uvažuje CC2 střední následky
  • kategorií použitelnosti - souvisí s rizikem spojeným s užíváním kontrukce, pro JD převážně SC2
  • výrobní kategorií - souvisí s rizikem spojeným s výrobou konstrukce

Na základě tohoto zařazení lze z normy vyčíst následující intervaly kontrol - běžná prohlídka jednou za 5 let, podrobná prohlídka jednou za 10 let. V rámci běžné prohlídky se geometrický tvar dráhy zaměří pouze v případech pochybností v rámci podrobné prohlídky se geometrický tvar přeměřuje vždy. Kontroly se většinou provádí po montáži, generální opravě či rekonstrukci a dále v pravidelných intervalech, které jsou stanoveny buď výrobcem nebo interními předpisy organizace (např. v návaznosti na předpisy pro bezpečnost práce). Údaje z technických norem nejsou právně závazné, ale jsou jako dobré výchozí vodítko. Četnost kontroly tedy závisí na vnitřních předpisech provozovatele jeřábové dráhy.

Pro měření je nutné zajistit přístup k jeřábové dráze. Měření probíhá ve většině případů nad každou podpěrou, pouze v případě délky polí nad 18 m i v polovině mezi podpěrami. Při zaměřování dráhy je nutné zastavit provoz a zařízení vypnout. Je to nutné jak z hlediska bezpečnosti tak z hlediska vlastního měření (pokud by byl jeřáb na druhé straně haly v provozu, měření bude jeho pohybem negativně ovlivněno). Jeřáby jsou v době měření umístěné v krajních polohách dráhy.

Držák přístroje na kolejniciPro měření jeřábových drah lze využít tří metod - srovnávací přímku, polární metodu a metodu protínání z úhlů. Nejpřesnější je metoda srovnávací přímky, kdy se na jeden kraj kolejnice pomocí speciálního přípravku umístí theodolit (či totální stanice) a na druhý konec koleje ze umístí záměrný terč. Spojnice theodolitu a terče vytvoří přímku, ke které se vztahují směrové odchylky, které se odečítají na měřítku na jednotlivých bodech kolejnice. Výšky se poté určí nivelací čí trigonometricky.
Metoda protínání z úhlů se s výhodou využije při zaměření nepřístupných míst, pomocí změření daného bodu ze dvou míst se určí jeho poloha a jedná se o metodu nejméně využívanou.
Nejrychlejší, nejpoužívanější a nejméně přesná (pro většinu případů však postačující) je metoda polární. Měřit je možné z jakéhokoliv místa (ideálně ve stejné výšce jako hlavy kolejnic), najednou dojde ke zaměření polohy i výšky. Nejproblémovějším místem polární metody je měření délek, které je potřeba určit co nejpřesněji. Každou délku měříme 3-5x a akceptujeme ji pouze v případě že rozptyl měření není větší než 1 mm. Pro další zpřesnění probíhá měření ze dvou míst, každý bod dráhy je tak změřen 2x.

Vyhodnocení zaměření probíhá jednak z hlediska geometrického tvaru, kdy je každou kolejí proložena regresní přímka a poté vyhodnoceny odchylky k této přímce a to jak směrové tak výškové a pak z hlediska případné rektifikace, kdy je posuzováno převýšení kolejí, rozchod dráhy a jsou určeny odchylky od ideální osy.


PROFIGEO s.r.o. - kontaktujte nás emailem či telefonicky. Stáhněte si naší kompletní nabídku prací nebo infoleták.

D8 - 0807/II - prosinec 2003 - pohled k portálu tunelu Panenská D8 - 0807/II - květen 2005 - pilíře mostu přes Rybný potok H216 - cca 45m vysoké Chomutovská estakáda na I/6 - podzimní pohled na hotový most SOKP 517 - silniční okruh kolem Prahy - estakáda Ruzyně Nová Ves - nadjezd Jeřábové dráhy Pilsen Steel